Deset tisíc kroků denně je všude. Na náramcích, v aplikacích i v reklamách. Málokdo ale ví, odkud to číslo vlastně je — a jestli ho věda opravdu potvrzuje. V roce 2022 vyšla v časopise The Lancet Public Health velká metaanalýza, která se na to podívala poctivě: z 15 kohort, 47 471 dospělých a téměř 300 000 osoboroků sledování.
Tenhle článek je shrnutí toho, co studie skutečně zjistila. Není to lékařská rada. Pokud řešíte zdraví, únavu nebo pohyb po nemoci, zeptejte se lékaře.
Co výzkumníci zkoumali
Amanda E. Paluch a kolegové z mezinárodního sdružení Steps for Health Collaborative dali dohromady 15 studií (sedm už dříve zveřejněných a osm do té doby nepublikovaných) se začátkem mezi lety 1999 a 2018. Účastníci byli dospělí od 18 let výše. Kroky se měřily přístrojem, ne odhadem z hlavy. Hlavním výsledkem bylo úmrtí z jakékoli příčiny, ověřené z úmrtních listů a registrů.
Sledování trvalo medián 7,1 roku (mezikvartilové rozpětí 4,3–9,9 roku). Za tu dobu zemřelo 3013 lidí, tedy 10,1 úmrtí na 1000 osoboroků. Celkem šlo o 297 837 osoboroků.
Čím víc kroků, tím nižší riziko — až do určitého bodu
Výzkumníci rozdělili lidi v každé studii do čtyř skupin podle počtu kroků. Mediány těchto skupin byly 3553, 5801, 7842 a 10 901 kroků denně.
Oproti skupině s nejmenším počtem kroků bylo riziko úmrtí z jakékoli příčiny:
- ve druhé skupině nižší o 40 % (poměr rizik 0,60; 95% interval spolehlivosti 0,51–0,71),
- ve třetí o 45 % (0,55; 0,49–0,62),
- ve čtvrté o 53 % (0,47; 0,39–0,57).
To neznamená, že deset tisíc kroků „sníží riziko na polovinu každému“. Jde o srovnání skupin v observačních datech, po statistickém očištění. Lidé, kteří chodí víc, se můžou lišit i jinak — jídlem, nemocemi, prací nebo tím, že už na začátku byli zdravější.
Důležité je i to, jak křivka vypadá. Riziko klesalo postupně a pak se srovnalo. U lidí starších 60 let se pokles zastavil zhruba na 6000–8000 krocích denně. U lidí mladších 60 let až na 8000–10 000 krocích denně. Nad těmito pásmy studie už další zřetelný zisk pro úmrtnost neukázala. Zároveň nenašla, že by velmi vysoký počet kroků riziko zvyšoval.
Jinými slovy: slogan 10 000 kroků není pro každého „to pravé číslo“. U starších lidí se podle této analýzy přínos pro úmrtnost srovnal dřív. A naopak, už přechod z velmi nízkého počtu kroků do středního pásma byl spojen s výrazně nižším rizikem. Autoři sami píší, že právě začátek křivky naznačuje, že přidat kroky může mít smysl hlavně u těch, kteří jich zatím dělají málo.
Záleží i na tempu?
Částečně, ale důkazy nejsou jednoznačné. Když se zohlednil celkový počet kroků, souvislost mezi rychlostí chůze a úmrtností zůstala statisticky významná u „vrcholu“ kadence za 30 minut (poměr rizik 0,67; 0,56–0,83) a za 60 minut (0,67; 0,50–0,90) — tedy u nejrychlejšího úseku dne, ne nutně souvislého. Naopak čas strávený chůzí tempem alespoň 40 kroků za minutu, nebo alespoň 100 kroků za minutu, po očištění o celkový počet kroků významný nebyl.
Sami autoři proto v diskusi píší, že důkazy o vlivu intenzity nad rámec objemu kroků jsou nejednotné. O tempu chůze píšeme víc v článku o rychlé chůzi.
Co si z toho vzít — a co ne
- Mít nějaký denní pohyb má smysl i tehdy, když jste daleko od deseti tisíc.
- „Čím víc, tím líp“ platí v této studii jen do pásma, které se liší podle věku.
- 10 000 kroků je praktická kulatá meta, ne magická hranice potvrzená pro všechny.
- Studie ukazuje souvislost, ne jistý důkaz, že samotné přidání kroků příčinně prodlouží život. Zbývající zkreslení se nedá vyloučit.
V Planet Go si kroky můžete zadat ručně, v kilometrech, nebo načíst ze snímku obrazovky fitness aplikace. Čtečka běží u vás v telefonu. Když potom v mapě projdete reálnou trasu, je to jen hra — ale ten denní součet kroků je pořád váš, ze skutečného světa.
Zdroj
Paluch AE, Bajpai S, Bassett DR, Carnethon MR, Ekelund U, Evenson KR, et al.; The Steps for Health Collaborative. Daily steps and all-cause mortality: a meta-analysis of 15 international cohorts. Lancet Public Health. 2022;7(3):e219–e228. doi:10.1016/S2468-2667(21)00302-900302-9)