Proč metr do kopce není metr po rovině: náročnost terénu v Planet Go

Zveřejněno 13. listopadu 2026 · Rubrika Věda · English version

Po rovině ve městě je metr metrem: uděláte krok a postoupíte o jeho délku. Na horské stezce, v prudkém klesání nebo vysoko v horách stejný metr na mapě stojí víc sil — a tedy i víc kroků, pokud z nich odvozujete, jak daleko na trase dojde avatar.

Od verze 22 to Planet Go umí zohlednit. Funkce Náročnost terénu jde zapnout i vypnout. Čísla nebereme od stropu: opíráme se o měření energetického nákladu chůze, o koeficienty terénu a o pokles maximální spotřeby kyslíku s výškou. Není to lékařská rada ani tréninkový plán, jen herní přepočet podle publikovaných modelů. Když řešíte zdraví, únavu ve výšce nebo zátěž po nemoci, zeptejte se lékaře.

Do kopce je to těžší — a z velmi prudkého svahu taky

Alberto E. Minetti, Christian Moia, Giulio S. Roi, Davide Susta a Guido Ferretti v roce 2002 v Journal of Applied Physiology změřili energetický náklad chůze (a běhu) na sklonech zhruba od −45 % do +45 %, v joulech na kilogram a metr. Po rovině je to 2,5 J·kg⁻¹·m⁻¹. Při stoupání +10 % vychází z jejich polynomu asi 4,9, tedy téměř dvojnásobek (asi 1,96×).

Mírné klesání je podle stejné práce levnější než rovina — minimum je kolem −10 %. V Planet Go z toho neděláme „slevu“: metr ve městě zůstane metrem, násobek neklesne pod 1. Až když klesání stojí víc než chůze po rovině, začneme přičítat. Při sklonu −45 % je to asi 1,44×. Jít opatrně z velmi prudkého svahu opravdu není odpočinek: nohy brzdí a klouby pracují.

Povrch taky není zadarmo

I po rovině záleží, po čem jdete. Ralph G. Soule a Ralph F. Goldman v roce 1972 v Journal of Applied Physiology odvodili koeficienty terénu pro odhad energetického výdeje. Kent B. Pandolf, B. Givoni a R. F. Goldman je o pět let později použili v dodnes citované rovnici pro chůzi se zátěží. Typické hodnoty η z těchto prací jsou zhruba: zpevněná cesta 1,0, polní cesta okolo 1,1, vyšlapaná stezka okolo 1,2, hustší porost kolem 1,5, bažina kolem 1,8 a kyprý písek kolem 2,1. Planet Go bere povrch z OpenStreetMap, pokud ho zná (typ cesty, povrch, stupnice sac_scale). Když ne, nechá 1,0 — v Praze vám samy od sebe „nehádáme“ sutinu.

Výš je méně kyslíku

S nadmořskou výškou klesá tlak vzduchu a s ním i to, kolik kyslíku umí tělo při maximálním výkonu využít (VO₂max). Jon Peter Wehrlin a Jostein Hallén v roce 2006 v European Journal of Applied Physiology měřili vytrvalostní sportovce mezi 300 a 2800 metry. VO₂max klesalo lineárně o 6,3 % na 1000 m (v jejich souboru 4,6–7,5 %). Studie začíná už od 300 m; v aplikaci bereme tutéž sazbu, ale uplatňujeme ji až nad 1500 m, jako praktický práh pro turistiku. Na vrcholu Mount Everestu (8848 m) by jen výška vycházela asi na 1,86×. S prudkým stoupáním a hrubým terénem by násobek vyletěl ještě výš, proto ho omezujeme stropem 12×.

Jak z toho vznikne číslo v aplikaci

Pro každý úsek trasy vezmeme sklon z výškového modelu (z okna aspoň 25 m, aby šum dlaždic nedělal falešné kopce), typ povrchu a výšku. Násobek je součin těchto tří poměrů vůči chůzi po rovině, v rozmezí 1 až 12. Profil se spočítá jednou a uloží. V liště treku vidíte aktuální násobek (třeba „1× · rovina“) a kolik kroků zbývá do cíle s náročností i bez ní.

SituaceNásobek v Planet Go
Rovina ve městě, nízká nadmořská výška1×
Stoupání +10 % (podle Minettiho)asi 1,96×
Klesání −10 %1× (bez slevy)
Velmi prudké klesání −45 %asi 1,44×
Jen výška na vrcholu Everestu (8848 m)asi 1,86×
Prudký výstup, horský terén a výška Everestuaž 12× (strop)
Trek Praha: Staroměstské nám. → Pražský hradasi 3 900 kroků do cíle s náročností, asi 2 800 bez ní

Poslední řádek je příklad z katalogového treku (asi 2,3 km), zhruba po 200 už ušlých metrech. Trasa ke Hradu opravdu stoupá, ve výškovém modelu asi o 60 metrů — Hrad leží výš než náměstí a přepočet to jen ukáže na krocích.

Jak to zapnout

Otevřete aplikaci Planet Go, jděte do Nastavení a zapněte Náročnost terénu. Volba se pamatuje. Přepnutí neposune avatara ani neubere zbývající energii: změní se jen budoucí spotřeba kroků a odhad do cíle. Správce webu může funkci pro všechny zapnout nebo vypnout a případně hráčům zamknout přepínač. Pokud je k dispozici, je to vaše volba — ve městě ho můžete nechat vypnutý a na Sněžce nebo v Alpách ho zapnout.

Znovu: jde o herní model podle publikovaných rovnic, ne o měření vašeho metabolismu a ne o lékařskou radu. Skutečná námaha závisí na kondici, tempu, batohu, počasí i na tom, jak se zrovna cítíte.

Zdroje

  1. Minetti AE, Moia C, Roi GS, Susta D, Ferretti G. Energy cost of walking and running at extreme uphill and downhill slopes. J Appl Physiol. 2002;93(3):1039–1046. doi:10.1152/japplphysiol.01177.2001
  2. Soule RG, Goldman RF. Terrain coefficients for energy cost prediction. J Appl Physiol. 1972;32(5):706–708. doi:10.1152/jappl.1972.32.5.706
  3. Pandolf KB, Givoni B, Goldman RF. Predicting energy expenditure with loads while standing or walking very slowly. J Appl Physiol. 1977;43(4):577–581. doi:10.1152/jappl.1977.43.4.577
  4. Wehrlin JP, Hallén J. Linear decrease in VO₂max and performance with increasing altitude in endurance athletes. Eur J Appl Physiol. 2006;96(4):404–412. doi:10.1007/s00421-005-0081-9